Poradna
Na vaše dotazy odpovídá MUDr. Tamara Tošnerová /psychiatr/. Tíží vás péče o vašeho staršího blízkého? Napiště, zeptejte se, případně i anonymně. Ne vždy je možno odpovědět konkrétní radou, většinou lze doporučit jen směr hledání. Ptáte se na problém týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, či na problém související se stářím? Pokud dotaz nesouvisí s problematikou stáří, obraťte se na jiné poradny, nenáleží sem a budou mazány. Mazány budou rovněž pokusy o dotazníkové akce.
Neřešitelná situace
29.1.2004 | Hana
Už nejde o otázku, jen o smutné konstatování. Maminka zemřela a já jsem doslova zruinovaná. Mamince bylo 86, byla psychicky na výši, dobře viděla i slyšela, paměť měla bezvadnou, mimořádnou inteligenci. Tím spíš si uvědomovala svoji bezmocnost. Umírala několik měsíců na generalitzovaný karcinom děložního hrdla, měla nefrostomii, metastázy na plicích, lymfedém DK...Jsem lékařka, proto mi také bylo všechno jasné. Maminka chtěla být doma, to ale nebylo možné, sama jsem to nemohla zvládnout ani ošetřovatelsky. Nevěděla jsem , co dříve, doma zneurotizovaný syn (12), v mém druhém domově naříkající maminka. Navíc už předtím pohybově omezená, po 2 frakturách krčku. Home Care se ukázala jako naprosto nefungující (Praha 1), diktovala si první poslední, nikdo nám nevyšel vstříc. Nefungovala ani Charita. S úsměvem čtu všechna ta doporučení, že se pečující musí cítit dobře, že má právo na odpočinek - u maminky jsem byla po pracovní době takřka neustále, ona to vyžadovala, do nekonečna jsem poslouchala její úvahy o nesmyslnosti lidské existence, o tom, že skončím taky tak a že mě už nic hezkého v živiotě nečeká, že budu už jenom čekat na smrt, že jsem už neměla mít dítě, nebylo úniku. Nikoho neobviňuji, snad jen mám zlost na všechny ty webové stránky Home Care, Charity a dalšíích organizací - vždyť praxe je úplně jiná. Kdyby existovala možnost získat k těžce nemocné paní spolehlivou pomoc, která by mě ne chviličku zastala, všechno mohlo vypadat jinak. Snila jsem o tom, abych třeba na dvě hodiny mohla odejít, trochu si srovnat myšlenky. Třeba bych tady dnes nemusela vegetovat s podlomeným zdravím. Psychicky mě podržel katolický kněz, kterému jsem kdykoliv mohla poslat mail. Praktickou pomoc mi v terminální fázi poskytlo moje pracoviště, ačkoliv není zařízeno na tak těžké pacienty. Maminka zemřela v září a já jsem tady dnes, v 50 letech, naprosto vyřízená, plná obav, jak a zda vůbec vychovám svoje dítě, když je ze mě i po 4 měsících troska se spoustou potíží.
Přála bych všem pečujícím, aby nalezli skutečnou podporu, praktickou i psychologickou, aby nedopadli tak, jako já. Mně už nikdo nepomůže, ale jiným ano!
Hana
Pani doktorko, zavolejte na naši ambulanci, pokusime se najít řešeni.
