Poradna
Na vaše dotazy odpovídá MUDr. Tamara Tošnerová /psychiatr/. Tíží vás péče o vašeho staršího blízkého? Napiště, zeptejte se, případně i anonymně. Ne vždy je možno odpovědět konkrétní radou, většinou lze doporučit jen směr hledání. Ptáte se na problém týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, či na problém související se stářím? Pokud dotaz nesouvisí s problematikou stáří, obraťte se na jiné poradny, nenáleží sem a budou mazány. Mazány budou rovněž pokusy o dotazníkové akce.
Nerozumné jednání ve stáří
12.5.2005 | Mezibranská Helena
Dobrý den. Začala jsem mít potíže se svou matkou (81 let), se kterou žiji ve společné domácnosti. Žiji u ní, v jejím bytě s jejím souhlasem, mám tam trvalé bydliště. Potíže začaly asi před šeti, sedmi lety, kdy matka začala být na své okolí zlá, všem nadávala, posmívala se a ponižovala. Začala být bezohledná i ke mně - ve dvě hodiny v noci si začala pouštět nahlas televizi, tím mě budila a já jsem nebyla dostatečně odpočinutá do své náročné práce (vstávám před pátou hodinou). Když jsem se ozvala a žádala ji, aby s tím přestala, tak měla jedinou odpověď: Když se ti to nelíbí, tak se odstěhuj. Jednou, když to už bylo třetí noc po sobě, jsem to psychicky nevydržela a o ticho jsem ji požádala důrazně. Nemohu si dovolit ztratit zaměstnání, protože dělám ručitele na půjčky svým dvěma dětem. Od té doby byl klid až do minulého týdne. Písemně mi oznámila, že se mám do dvou měsíců odstěhovat. Že se o ni nemám starat, že hodlá byt prodat a koupit si za peníze místo v domově důchodců a že vztahy mezi mnou a mými dětmi (jejími vnoučaty!) ji nezajímají. Tím ovšem připraví svou rodinu o byt. To, že má spory se mnou a že by nebyla ochotna svůj byt přenechat mně bych chápala, ale že o něj chce připravit i svá vnoučata, která jí nic neudělala, to mě zaráží. Domnívám se, že to s jejím myšlením už nebude docela v pořádku. Chci se tedy zeptat, zda (abych zachránila byt pro rodinu) mohu na svou matku podat žalobu na omezení způsobilosti k právním úkonům, čímž by se svým bytem nemohla naložit tak, jak má v úmyslu. Vůbec žádnou radost mi to nedělá, ale rozumná řeč s ní není a jak to vidím, tak je rozhodnuta to, čím vyhrožuje, udělat.
Děkuji za radu. Mezibranská.
Zkuste se zamyslet věcně, (aniž byste zvažovala, že přijdete o byt) co způsobilo změnu jednání před 7 lety. Jedná se skutečně o dramatickou změnu chování, maminka nikdy podobné rysy neměla? Jaké byly vztahy mezi vámi, viděl by i nestranný pozorovatel situaci podobně jako vy? Samo o sobě, že rodič po nesvárech nechce převést byt na potomka, ještě nesvědčí o duševní chorobě, dokonce někdy naopak. Ale faktem je, že některé závažné duševní nebo neurologické choroby se mohou projevovat změnou typu "to je jiný člověk". Bylo by prospěšné konzultovat praktického lékaře o nastalé změně, neboť je vhodné, aby stav posoudil i lékař, který maminku zná. Poté se dohovoříte o dalším postupu. Podnět k soudu samozřejmě můžete dát, ale bude záležet na soudu, zda řízení v případě, že nedodáte lékařské vyjádření, zahájí. Důvodem např. k omezení způsobilosti je u postiženého trvalá duševní choroba, (soud po zahájení řízení určí znalce z oboru psychiatrie za účelem vypracování soudně znaleckého posudku) u níž není naděje na zlepšení a znemožňuje samostatnost např. v pracovně právních úkonech, které pak za něj řeší soudem stanovený opatrovník, případně zbaví způsobilosti k právním úkonům zcela.
