Poradna
Na vaše dotazy odpovídá MUDr. Tamara Tošnerová /psychiatr/. Tíží vás péče o vašeho staršího blízkého? Napiště, zeptejte se, případně i anonymně. Ne vždy je možno odpovědět konkrétní radou, většinou lze doporučit jen směr hledání. Ptáte se na problém týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, či na problém související se stářím? Pokud dotaz nesouvisí s problematikou stáří, obraťte se na jiné poradny, nenáleží sem a budou mazány. Mazány budou rovněž pokusy o dotazníkové akce.
Organický psychosyndrom
25.5.2005 | Marcela Palásková
Můj druh (63) prodělal před 3 lety těžkou autohavárii s polytraumatem - kontuze plic, pneumothorax, st. p. drenáži a UPV, kontuze mozku - st. p. neurochirurg. evakuaci a revizi pro pneumocephalus, hygroma subduralis, organický poúrazový psychosyndrom. Je plně soběstačný, všechny nejdůležitější mozkové funkce zůstaly u něj zachovány, ale povahově se stal téměř nesnesitelným. Je velmi konfliktní, agitovaný a v klidu se s ním nedá naprosto o ničem hovořit, natož se na něčem konkrétním dohodnout. Vůbec si nevím rady, jak dál, cítím se nesmírně unavena jeho neustálými slovními výpady vůči mojí osobě, urážkami, ponižováním apod. Kladu si otázku, zda vina není i na mě, že nedokážu vhodně reagovat a jednat s člověkem s tímto zdravotním postižením a jestli snad svým chováním, o kterém mám pocit, že je zcela normální, svého druha nevědomky nepopouzím rovnou proti sobě. Sama též nejsem zdravá, je mi 55 roků a již 30 roků se léčím s průduškovým astmatem a 2. rokem s diabetem. Stále ještě pracuji, ale doma bych velmi potřebovala klid, který nemám. Můj druh myslím také touží po klidu, ale jak mě vidí, vzplane okamžitě hněvem, nadává mi, křičí na mě atd. Mě se v tomto ovzduší nelásky velmi špatně daří, moje dechové potíže se i při masivní léčbě stále zhoršují, cukrovku se též nedaří vhodně kompenzovat. Prosím, poraďte mi, vede-li z tohoto začarovaného kruhu nějaká rozumná cesta. Bydlíme na vesnici poblíž Znojma, já pracuji v Brně, kde mám syna, u něhož 2-3x v týdnu přespím, abych nemusela denně dojíždět do práce.
Za odpověď předem moc děkuji.
Myslím, že velmi výstižně popisujete diagnózu "Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku". Těžko si můžete klást za vinu, že pouze svým jednáním popuzujete. Je otázkou, zda své neshody vůči okolí vnímá, či jak jak je chápe, vůči komu reaguje nesnesitelně kromě vás, s kým je v kontaktu. Zda je ochoten se svou konfliktností něco udělat o své vůli. Bylo by vhodné spojit se s jeho ošetřujícím lékařem, jestliže dále chcete setrvat v pozici jeho družky. Samotná lítost či soucit je špatný rádce a nestačí.
