Poradna
Na vaše dotazy odpovídá MUDr. Tamara Tošnerová /psychiatr/. Tíží vás péče o vašeho staršího blízkého? Napiště, zeptejte se, případně i anonymně. Ne vždy je možno odpovědět konkrétní radou, většinou lze doporučit jen směr hledání. Ptáte se na problém týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, či na problém související se stářím? Pokud dotaz nesouvisí s problematikou stáří, obraťte se na jiné poradny, nenáleží sem a budou mazány. Mazány budou rovněž pokusy o dotazníkové akce.
Soužití se seniorem
24.2.2010 | Jurka
Dobrý den, žijeme společně v jednom domě s mou matkou, před patnácti lety prodělala mozkovou příhodu, která trpí zřejmě stařeckou demencí. Dříve se o ni staral můj otec, ale ten před šesti lety zemřel. Už tehdy s ní měl problémy. Problém je v tom, že se o sebe nedokáže postarat (alespoň to tak dělá), odmítá návštěvu odborného lékaře a když jí konečně dostaneme k praktické lékařce, tak říká, že ničemu nerozumí a odmítá se léčit. Je na nás agresivní a snaží se nás všechny využívat. Už to došlo tak daleko, že se před ní doma zamykám, protože máme malé miminko a přistihla jsem jí, jak ho tahá za ruce a vláčí s ním. Když je manžel doma, tak je částečně klid, protože se ho bojí, že by jí něco řekl nebo i zasáhl, ale když jsem s ní doma sama, tak občas napadá i mne a to nejen slovně a mám problém se jí ubránit. Vím, že péči o ni vůbec nezvládám, starám se o malého a ještě mám práci na doma a nevím na koho se mám obrátit. Už přes rok nevyšla z domu, odmítá vyjít i na zahradu a tak a nechce nic dělat, a my nevíme jak ji přinutit, aby se o sebe alespoň trošku postarala. Pořád kálí a močí, kde jí napadne a pak se zavře u sebe v pokoji a čeká až to uklidíme a má z toho srandu. Někdy mi přijde, že to dělá schválně. Taky odmítá přispět jakkoliv finančně na náklady spojené s bydlením (energie, voda apod.) a na jídlo také nepřispívá.Vždy, když s ní to chci řešit, tak řekne, že tomu nerozumí. Lze ji například nařídit, aby se podrobila vyšetření u neurologa? Lékařka mi tvrdí, že když s tím nesouhlasí, tak ji k tomu nemůže nutit. Ale sama říká, že je těžko zvládnutelna. Hlavně se bojím o děti. Děkuji za radu.
Když pročítám váš dotaz, je zřejmý problém "péči o ni vůbec nezvládám". Jaké byly vztahy mezi vámi dříve, před jejím postižením? Jak jste spolu vycházely? Tolerance k jednání postiženého vypráví i o dřívějších emočních vazbách. Těžko očekávat změněnou situaci vaší maminky i po případné návštěvě neurologa, reakce bude stejná jako u praktického lékaře. Lze se inspirovat přístupem vašeho muže, kontakt se svou tchýní zvládá klidněji. Zkuste se celou záležitost probrat s ním, vidět přístup i jeho očima, neboť se jedná o model chování, který, jak píšete, se osvědčil. Případně konzultovat psychologicko, psychiatrickou ambulanci.
