Vaše příběhy
Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.
...dva nemohoucí staříci...
13.12.11 | Světlana
Dobrý den všem, kdo můžete poradit.Mám kamarádku - v současnosti 57 let. Byla vždycky opečovávaný jedináček, který měl vše na co si vzpomene a celý život byla vychovávaná v tom, že je tu vlastně proto, aby ve stáří posloužila rodičům a vlastní rodina je v podstatě na obtíž a na to, aby si nemohla koupit co chce...po několika málo vztazích zůstala sama...rodiče mají oba přes 80. Kamarádka zůstala ve svých 45 letech bez práce...příležitostně pracovala, ale posledních 5 let se opravdu pouze stará o rodiče...no a v tom je kámen úrazu...tatínek byl v rodině vždy generál a co se řeklo, to muselo být...v současnosti se chová úplně stejně, až na to, že při neuposlechnutí reaguje opravdu zle a agresivně a snaží se fyzicky svou dceru napadat...maminka je už více-méně částečně dementní, nic neudělá, má taky spoustu zdravotních obtíží...prostě teď mi absolutně vyčerpaná kamarátka volala a já bych jí chtěla moc pomoci...ale vůbec nevím jak...poradíte někdo? V podstatě jak se chovat k málo pohyblivému, zdravotně postiženému starému dementnímu ale velmi agresivnímu člověku, který je navíc přesvědčený, že dcera je tu pouze na to, aby "sloužila"...žádné uvědomění si alespoň trochu vděčnosti...nic nic nic...ošetřující lékařka neporadí, psychiatr neporadí "když pacient nechce sám, nikdo s tím nic neudělá"...poradíte?
Reagovat na tento příspěvek
