Vaše příběhy
Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.
Pečujícím náš stát háže klacky pod nohy
15.11.14 | eva
Tak si představte, že máte maminku 150km daleko, kde je sama a potřebuje pomoc. Co s tím? Nemáte-li peníze a sami bydlíte v minibytě, jediná možnost zažádat do tamnějšího domova důchodců nebo pečovatelského domu a doufat, že snad někdy… pokud dřív neskončí v nemocnici. A do té doby spoléhat na pomoc terénních pečovatelek. Jenže jejich pomoc je dobrá pouze jako doplňková, pokud někdo blízký bydlí v okolí. Těžko bude sledovat součásti ohledně provozu bytu – zda má to nebo ono zaplaceno, vést v evidenci, kdy si má zajít na poštu, k lékaři, apod. Neochrání ji např.před tím, aby nepodepisovala smlouvy šmejdům co zazvoní u dveří (já např. zjistila, že platí třem telefonním společnostem za služby, které nevyužívá a dodavatelé energie se střídají jak na běžícím pásu). Ano, pokud překonáme odpor starých lidí k jakýmkoliv změnám, lze přestěhovat. Jenže pečovatelské domy (i domovy seniorů) berou jen lidi s trvalým bydlištěm v místě a samozřejmě s dlouhou čekací dobou. Začnete tedy se sháněním pronájmu, s naivní představou, že problémy se vyřeší a maminku budete moci chodit navštěvovat v místě svého bydliště. Jenže ouha, ceny garsonek se pohybují zhruba v ceně jejího důchodu(v Praze). Říkáte si, že s příspěvkem na bydlení by se to dalo zvládnout klidně i dlohodobě….jenže příspěvek na byt nedostanete, pokud nemáte v něm trvalé bydliště. Majitelé bytů to nedovolují (na což sice nemají právo a nájemce se může přihlásit na nájemní smlouvu sám dle nové právní úpravy), ale skutečnost je odlišná a než riskovat… Nakonec tedy nezbývá – tedy v mém případě, než přihlásit ji k sobě, vzít zatím drahý pronájem, dát žádost do pečovatelského domu a doufat, že se tam dostane dřív, než dojdou ušetřené peníze. Přimět ji absolvovat všechny ty návštěvy po úřadech a dál doufat, že nenastanou další nepředvídatelné komplikace.
Reagovat na tento příspěvek
