Příručky ke stažení

Z webu asociace CzechMed si lze stáhnout Příručku pacienta: Průvodce pacientskými právy, kterou CzechMed připravila ve spolupráci s pacientskými organiziacemi. Příručka reaguje na mnohdy špatnou znalost pacientských práv a nedostatečnou komunikaci mezi zdravotníky a pacienty. Představuje základní pacientská práva a radí v různých situacích, například při výběru lékaře či zdravotní pojišťovny, při pochybnostech o správném průběhu léčby, při rozhodování o standardní či nestandardní péči.

Osteoporóza ( o vápníku, vitamínu D, cvičení)
http://www.msdi.cz

Práce výzkumného pracoviště Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, vznikla s podporou grantu MPSV č.:1J028/04-DP2 "Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti"

Vydavatel: UK FSV CESES, rok vydání 2005
ISSN: 1801-1519 /on-line verze/

Jedná se závěrečnou bakalářskou práci z Univerzity Palackého v Olomouci, Filosofické fakulty, Katedry sociologie a andragogiky, oboru sociální práce z roku 2006. Bylo by škoda, vzhledem k tomu, že práce se věnuje především dennímu stacionáři, (autorka zde pracovala jako dobrovolnice několik let a specifika zařízení jsou ji známa) aby se stala "šuplíkovou". Doufejme, že řady denních stacionářů budou, v souvislosti s nově platným zákonem, samozřejmostí.
Kontakt: knihovna@suchaloz.cz

Velmi podnětná zpráva z dubna 2005 o volněčasových aktivitách seniorů v ČR. Vybrané výsledky sociologického výzkumu agentury FOCUS.

Článek členky POV seznamuje potenciální majitele berlí na co se soustředit a čemu věnovat pozornost při výběru mnohdy bezbytné pomůcky k chůzi či k prevenci pádů.

Text obsahuje v plném znění etický kodex pracovníků osobní asistence platný pro ČR

Dokument obsahuje Desatera komunikace s pacienty se sluchovým, zrakovým, tělesným postižením, s geriatrickými pacienty a pacienty se syndromem demence.

Převzato z časopisu Sociální péče 2/2005, vzhledem k obrázkům, načítá se déle. (TT)

Návrh zákona o sociální službě - poslední verze květen 2005

Článek se zamýšlí nad charakteristikou demencí, nad problematikou kognitivních poruch při diagnóze demence a důsledků jejího nediagnostikování s následnými zdravotními, případně forenzními dopady v ČR. Dále uvádí možné nekognitivní poruchy, především behaviorální doprovodné příznaky u postižené osoby, věnuje pozornost vlivům a dopadům agresivního chování na pečujícího a možnostem intervence nefarmakologickými i farmakologickými přístupy. I když tato část vychází z amerických pramenů (Management poruch chování při demenci W.E. Reichmana, z Robert Wood Johnson University Medical Group, New Jersey, únor 2004), podobnost problematiky se situací v ČR je zásadní.
Ilustrativni foto: "Dohled mocného"

Článek vychází v časopise Sociální péče 2004-2005
ISSN 1213-2330

Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně
Fakulta sociálních studií, katedra sociologie, 2005
Vzhledem k tomu, že práce je méně sociologická a více se věnuje problémům geriatricko sociálním, stává se vhodnou pro naše čtenáře.

Text se týká euthanasie dětí, který autorka zpracovala jako reakci na anketu MF DNES v lednu 2005.
Vzhledem k tomu, že vede k obecnějšímu zamyšlení a má širší platnost, je vhodné aby se s ním seznámili i čtenáři našich stránek. Především po zkušenosti v našem vzdělávacím programu pro pečující o rodinné příslušníky se syndromem demence, kteří jednoznačně euthanásii odmítli. (TT)

Tématem brožury je několik kroků na cestě od stavu "nevidomému nepomohu, neboť nevím jak", přes stav "pomáhám na vlastní pěst a podle svého, ať nevidící chce nebo ne" k situaci "pomáhám nevidomým spolu s jinými v dohodnutých mezích a s potřebnými dovednostmi"

Vydalo sdružení pro podporu nevidomých Okamžik, rok vydání 2004
ISBN 80-903247-3-8

Útlá brožurka vypovídá o světě nevidomé vedoucí Poradny pro otázky samostatného života nevidomých a lektorky a konzultantky programu osobní asistence pro nevidomé.
Pracovala jako odborná asistentka Institutu základní rehabilitace zrakově postižených při UK a lektorka počítačové laboratoře pro zrakově postižené při MFF UK - Carolina. M.j. je držitelkou dosud platného platného světového rekordu v běhu na 3000 metrů kategorie nevidomých žen. Ve volném čase se několik let věnuje hmatovému barevnému kreslení.

Obálku brožurky si sama ilustrovala
Vydal Okamžik - sdružení pro podporu nejen nevidomých, rok vydání 2004
ISBN 80-903247-2-X

Jedná se o text staršího data ( z roku 1998), ale bohužel u nás stále není této problematice věnovaná větší pozornost, usoudila jsem, že je vhodné umístit ji on line.
Zdůraznila bych, že zde uvedené termíny ze slovníku sexuologie lze nahradit slovy rozhovor, komunikace. Uvedené kapitoly přinášejí humanistický příspěvek nejen k sexualitě ve stáří, ale k problematice kvality života ve vyšším věku obecně.

Vydala Ambulance pro poruchy paměti, rok vydání 1998

Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině
Příručka seznamuje a vysvětluje čtenářům co je míněno špatným zacházením se staršími občany, jak postupovat při podezření na tento jev. Jak se k problematice staví evropské státy, jaké právní možnosti nabízí ČR a na koho se obrátit.

POV – Pražská organizace vozíčkářů je občanské sdružení, v němž lidé s postižením nejen využívají služeb, které POV nabízí, ale také je sami poskytují. Cílem služeb je uspokojit širokou škálu potřeb lidí s postižením, jsou to např. speciální doprava, poradenství, mapování bezbariérových objektů, zájmová činnost, zaměstnávání aj., to vše tak, aby se naplnilo poslání organizace, tj. aby se mohli začlenit do společnosti. Jednou ze stěžejních služeb je osobní asistence.

Text je je výsledkem vlastní zkušenosti dcery starající se o vážně nemocnou matku, díky jejíž pomoci byly zvládnuty proleženiny. V písemné formě jej slíbila ostatním pečujícím na kurzu pro pečující v březnu 2004 v Benešově. Ing. Valentová (z pozice pečujícího) seznámila ostatní s poblematikou léčby dekubitů a otevřených ran. Její zkušenost, znalosti a ukázky byly na profesionální úrovni, ochota podělit se o své znalosti ostatní nadchla a požádali o písemné zpracování.

Jednou ze zásad světového hnutí Idependent Living je deprofesionalizace (viz Osobní asistence jako jedna z cest k samostatnému životu). To znamená, že osobní asistenti sebeurčující osobní asistence (tj. osobní asistence, při níž má klient maximální možnost určovat způsob svého života, protože si sám školí osobního asistenta podle svých potřeb a řídí jeho práci) nepotřebují žádnou kvalifikaci (odbornou způsobilost, vzdělání). Její uživatel nemá být předmětem péče, nemá být vydán všanc pečovateli-odborníkovi, který ví lépe než on, co potřebuje a co si má přát. Uživatelé služby, stejně jako ostatní lidé, znají sami sebe nejlépe, znají své potřeby a svůj život, a je tedy nezbytné, aby o něm také jako ostatní rozhodovali. A stejně jako ostatní si volají specialisty teprve tehdy, když potřebují odborný zásah.

Vydala POV, 1997