Vaše příběhy
Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.
Chtěli byste se dožít vysokého věku?
1.11.18 | Eliška
Mé mamince bude tento měsíc 102 roků. Starám se o ni už 18 let, od doby co zemřel můj otec, manžel maminky. Do té doby si pomáhali navzájem a nebyly problémy. Maminka už prakticky vůbec neslyší, má špatnou motoriku, velmi zapomíná, ale jinak vypadá na svůj věk dobře. To také vždy zapůsobilo na posudkovou lékařku, když jsem už 3x žádala o zvýšení příspěvku na péči, tak vždy to skončilo na původních 880 kč. Já nemám auto, když ji potřebuji někam odvézt musím někoho požádat. Nechce bydlet se mnou ani v domě mé dcery, kde má vyhrazenu svoji samostatnou garsonku. Prostě chce naprosto o všem rozhodovat sama a nechce se přizpůsobit naší pomoci. I já už mám pokročilý věk, 73 roků, a zmáhá mne ježdění za ní, tahání nákupů, vaření, praní, úklid, nic z toho si ona už neudělá. Když by byla v naší společné domácnosti cítí se jako že je o vše okradená a není s ní v tomto směru žádná řeč. Prostě ona potřebuje nejméně 3 pokoje, svůj prostor, svůj účet, prostě vše musí mít pod kontrolou. Nevím jak už dál postupovat, hodně mně to zmáhá i psychicky, protože už 18 let žiju její život.
Reagovat na tento příspěvek
