Vaše příběhy
Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.
jsem na péči o matku sama
5.2.16 | Kateřina
Je nějakkápovinnost, aby se děti postaraly os vé rodiče? Už jsem zoufalá. Moje sestry šly každá za svým štěstím do jiných měst bez ohledu na to, co bude s matkou. Přišel čas, že matka potřebuje naší péči a protože jsem po ruce, tak toho patřičně využívá. Jsi už tak unavená. Ve svých 41letech, kdy mám ještě doma svoje děti, manžela a povinnosti se starám ještě o matku. Přitom moje sestry už mají děti z domu, čas jen na sebe. Jedna matce posílá pěkné dárky, druhá jednou za dva měsíce přijde a než by pomohla, tak si ještě nechá napéct a navařit.... Já pak poslouchám o nich úplné chvalozpěvy a zlostí bych plakala, protože mě bere jako služku, která všechno zařídí a podřídí jejím potřebám. Byl jsem poslední dítě, matka se o mě moc nestarala, spíše se bavila a užívala volnosti, když byla v mém věku a ještě má hloupé přpomínky, že vůbec nejsem po ní, že se nebavím atd... Sestry si starosti nedělají, spíš je obtěžuje pokud se zmíním o starostech, které s matkou mám a nerady to slyší. Vždycky to zahrají do autu.
Reagovat na tento příspěvek
