Vaše příběhy
Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.
Jsem na péči o matku sama a na dně.
Jsem doma s nemohoucí matkou která po dvou měsících na LDN přestala chodit. Je nemohoucí III.stupně.Protože matka svůj život v LDN vzdala rozhodla jsem se po 18 letech skončit v zaměstnání a zůstat sní doma.Bohužel moje představa byla jiná. Počítala jsem s tim že když obětuji svuj život a zahodím vše co jsem měla ráda že mi moje dvě sestry které bydlí 30km od nás budou o víkendech pomáhat.Mamka nejen že nechodí ,neotočí se ani neposadí je plně inkontinenční tudíž neustále s plenou.Celý týden se sní tahám na invalidní vozík zpátky na polohovací postel přebalit umýt, nakrmit.Do toho samozřejmě vyprat,uvařit,uklidit.
A když chci aby mi pomohli také sestry přijedou v sobotu ráno samozřejmě obě a v neděli odpoledne jedou domu podotýkám že jednou za měsíc.. Nevím jak jim prostě vysvětlit že je to také jejich matka že je toho na mě opravdu hodně.Mají svá vnoučata své zájmy a já si připadám jako v domácím vězení.
Mamce je 79let a aby toho nebylo málo tak otci je také 79let a není na tom zdravotně také nejlépe.Takže se prakticky starám i o něj.Nyní má manžel nemocné kyčle a možná půjde na operaci.Nikdo mně nenutil aby jsem byla s mamkou doma ale kdyby jsem si ji nevzala z LDN domů věřím že už tady dneska není. Chtěla jsem jenom aby si uvědomili že to takhle dlouho nepůjde. A co dál? Nevím jsem bezradná.
Reagovat na tento příspěvek