Zasílání novinek | O webu Hledaná slova | Kontakt

Oporou matce i za nadávky.

Nejprve všechny dobrovolné pečovatele zdravím a smekám před nimi.,že mají tu odvahu i přes to že nejsou odborníci se starat o své rodiče a blízké.
Můj příběh je také podobný a navazuje na poznatky a skušenosti. Šla jsem také do toho, i přes to, že jsem v očích matky černá ovce rodiny pomáhala jsem v rámcci možností s dobrým pocitem i přes nevděk neúctu ke mně oproti bratrům.Mladší jí neviděl 5 až 6 let a od doby kdy nás všechny potřebovala při onkologickém onemocnění,ze kterého se zaplať pámbůch s mou pomocí a péčí o ni dostala a starší po dvouch letech.Když matka přestávala skoro chopdit a zůstala v jiném městě osamocena odkud jsme se plnoletí všichni museli kvůli práci odstěhovat.Matka už to sama nezvládala a začala jsem za ní jezdi a zajištovat potřebnou péči kombinovaně s asistencí a pečovateli.Sama jsem pečovatelka a tak mi bylo matky líto a zvolila jsem raději péči o ní a později o nem.vnučku.Opustila jsem zaměstnání ,jednak i z os. zdravotních důvodů a jednak i kvůli mé často nemocné vnučce na kterou už nezbylo tolik potřebného času, neboť to mé matce bylo proti srsti chodit ještě někomu jinému ponáhat než jí.Vždy mi na to odvětila,tak si di a mě tu nech chcípnou.To už ale matka byla v domově důchodcůů plně tajištěna a vyčítala mi to,že jsem jí vrazila do chudobince a dokonce i k tomu přidala větu,že jsem to s manželem,plánovala se jí zbavit,který mě 5 let živil a já tak mohla být matce oporou,. Matka se na mě doslova upnula až toho začala zneužívat a využívat .Začala mě slovně napadat,ŽE JSEM HAJZ A I JINÁ SPROSTÁ SLOVA,A ŽE TO DĚLÁM SCHVÁLNĚ ,ŽE JSEM NEMOCNÁ S PÁTEŘÍ ŽE BY ONA SAMA POTŘEBOVALA REHABILITACE A ŽE JSEM SI DOVOLILA SE VĚNOVAT SOBĚ A JÍ NE.PŘITOM REHAB NABÍZENÉ LÉKAŘEM VŽDY ODMÍTALA. KDYŽ MATKA NEJPRVE BYDLELA U NÁS V PRAŽSKÉM BYTĚ DENNĚ JSEM TO MĚLA NA TALÍŘI,ŽE JSEM JÍ Z JEJÍHO BYTU VZALA NÁSILÍM ,KAM JSEM 3ROKY ZA NÍ MUSELA BEZ JAKÉHO KOLIV PŘÍJMU DOJÍŽDĚT A ÚP MATCE PŘIZNAL JEN 800KČ NA PÉČI A NESTAČILO JÍ TO, NA ASISTENCI A PEČOV.A NEBYLO JÍ ANI PO OPAKOVANÉM ODVOLÁNÍ SE A POŽÁDANÍ O 2 STUPEŇ V DOBĚ ONKOL.ONEMOCNĚNÍ PŘIZNÁNO.TO BYL HLAVNÍ DŮVOT PROČ SE MUSEL MATKA PŘESTĚHOVAT. ALE JÁ PREJ JSEM SI DĚLALA ZÁLUSK NA JEJÍ DŮCHOD A I BRATŘI JÍ TÍM POPICHOVALI,NO HLAVNĚ TEN MLADŠÍ,KTERÝ JE AŽ PO UŠI ZADLUŽEN A VYTAHAL S MATKY SPOUSTU PENĚZ NA DLUHY JEHO SYNA.NAKONEC JEHO SI MATKA VÁŽÍ A MĚ ODSUZUJE,ŽE UŽ ZA NÍ NECHODÍM.DOŠLO TO TAK DALEKO,ŽE MI LÉKAŘKA ZAČALA DÁVAT LÉKY NA SPANÍ I JINÉ LÉKY NA UKLIDNĚNÍ.TAKŽE ,ZA DOBROTU NA ŽEBROTU A TEĎ JSEM JÁ I MANŽEL TI ŠPATNÍ A BRATŘI JSOU SUPER.JÁ JSEM BEZ JEJICH PŘIČINĚNÍ PLNĚ ZABEZPEČILA MATKU SAMA JÍ PŘESTĚHOVALA A MÍSTO BRATŮ MI POMÁHALI DCERY A MANŽEL,KTERÉHO MATKA VZDY NENÁVIDĚLA.DÍKY JEMU ,ŽE MĚ ŽIVIL A CHÁPAL A TÁHNUL VEŠKERÉ VÝDAJE ZA CESTOVNÉ A TELEFONY SÁM TAK SE TO MOHLO VŮBEC USKUTEČNIT.NEBÝT TOHO,TAK NEŽ BY TAM MATCE PŘIDALI NA PÉČI A MOHLA TAK DOŽÍT VE SVÉM ,TAK JÍ TAM LÉKAŘKA DALA NA LDN A JÁ JÍ TAM OD TUD VZALA A TO JE MI TEĎ CELOU RODINOU VYČÍTÁNO.ŽE JE TU MATKA NEŠŤASTNÁ A ŽE JSEM JÍ TAM MĚLA NECHAT.MATCE SE DAŘÍ DOBŘE A DOKOCE UŽ JE TO DRUHÝ ROK CO JE V DOMOVĚ A MÁ POKOJ PRO SEBE.TAKŽE VÁŽENÍ PEČOVATELÉ MĚJTE POKOJ V DUŠI A NIC SI NEVYČÍTEJTE.JÁ ZA MATKOU NECHODÍM JEN SI PÍŠEME DOPIS I V TĚCH MI NADÁVÁ A NECHÁVÁM JÍ PAMLSKY NA VRÁTNICI A NEDALO SE NIC JINÉH DĚLAT ,NEŽ TO ŘEŠIT TÍMTO ZPŮSOBEM. TEĎ JÍ KONEČNĚ JEDE MLADŠÍ BRATR NAVŠTÍVIT A DENNĚ JÍ VOLÁ A VIDÍ CO TO OBNÁŠÍ.JÁ MÁM ČISTÉ SVĚDOMÍ,ŽE JSEM VČAS MATKU ZABEZPEČILA I ZA CENU ,ŽE JSEM SKONČILA S VELMI NÍZKÝM PŘEDČASNÝM DŮCHODEM.S POZDRAVEM MARIE.
Reagovat na tento příspěvek

 

25.1.17 | Jana

Vážení pečovatelé i nepečovatelé,zažila jsem něco podobného.Odešla jsem ze zaměstnání a pečovala o rodiče 1rok o oba a dále 8 let o matku.Také jsem vše dělala špatně,dokonce mně přála,abych dopadla jako ona nebo ještě hůř.Když ji přišla navštívit kamarádka,tak si stěžovala,stěžovala si i rodině mého syna a chtěla po nich třeba něco zařídit nebo koupit,protože já bych s tím nesouhlasila - ono to byly samé blbosti.Hodně pozdních večerů jsem probrečela.Manžel mi pomáhal,ale většina byla stejně na mně.Myslím si,že u mě došlo k vyhoření,ze kterého se dostávám dosud.Ale jinak jsem ráda,že jsem se postarala i když moji známí říkali,že mě mamka vydírala.Jenže ,aby byl aspoň trochu klid,tak někdo ustoupit musel - a to jsem byla já..A jak to tady už léta pročítám,tak to je skoro všude stejné.Zdravím vás,Jana

26.1.17 | Lenka Konečná

Dobrý den, nedá mi, nereagovat na tento příběh. Sama se nyní nacházím v roli pečující o mého manžela s diagnosou roztroušená skleróza a několik dalších nemocí. Je mu 65 let, také jsem kvůli péči o něho odešla do předčasného důchodu, starám se o něho jen já s částečnou pomocí pečovatelek. Jeho chování ke mně se neustále zhoršuje, je sprostý, agresívní a mé péče velmi často zneužívá. Odmítá léky, odmítá jakýkoliv pobyt v nějakém zařízení, aby mi umožnil odpočinek. Sama mám již různé problémy se zády, krční páteří, zápěstím, ale hlavně jsem psychicky velmi vyčerpaná. Však mi také má lékařka i rehabilitační pracovnice říkají, že tyto problémy jsou spíše psychosomatické. V době, kdy se manžel ještě udržel na nohou, jsem ho dopravovala do koupelny tak, že jsem mu v předklonu posouvala nohy, když ještě "zvládl" schody, nohu mu tlačila ze schodu na schod nebo i lezl po čtyřech a já ho postupně posouvala dál. Nyní již asi čtvrtým rokem je ležící - sedící na polohovací posteli. Ven se dostane přes léto na skútru pro invalidy - s pomocí, pečovatel ho musí několikrát přesazovat z postele na židli, ze židle na schodišťovou sedačku, ze sedačky na skútr. Jízdu už ale zvládá také dost těžko, má postiženy i ruce, musel se přecvičit na levou, ale ani ta není v pořádku. Takže kromě toho, že se částečně sám nají, je ve všem odkázaný na mě. Neříkám, že by měl za všechno děkovat ale když mi nadává i za to, že mu chci vyměnit plenu, převléct ho nebo dát léky, ubíjí mě to a říkám si, proč? Chápu všechny pečující, kteří mají podobný život a smekám před nimi. Kdyby byl manžel alespoň trochu v pohodě, bylo by to něco úplně jiného, starala bych se ráda. Ještě jsem nenapsala, že dokud mohl, bylo pro něho pivo a hospoda na prvním místě. To jen, aby si to někdo nevysvětlil tak, že on, dokud mohl, se o rodinu staral, a já ho teď hodnotím takto. Ano, také jsme s dětmi jezdili na kolách, chodili do lesa, jezdili pod stan nebo v zimě na hory. Ale vždycky to byly nervy, jestli on přijde v pořádku nebo se akce ruší .... Já jsem tedy v důchodu, starám se, jak umím, ale také se snažím myslet na své zdraví. Chodím dvakrát týdně cvičit, chdím ven s hůlkami nebo nyní na běžky. Snažím se starat v rámci možností i o své zdraví. Tyto aktivity mi vždycky dodají další energii.