Vaše příběhy

Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti  a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.


Staří lidé jsou sobečtí

22.10.15 | Daniela
Mám vztek na svou starou 86 letou matku. Jsem vytížená podnikatelka, miluji svou práci a absolutně mě naplňuje. Moje matka je zatím soběstačná, sama chodí a nakupuje si. Je jí již 86 let. Bydlí v činžovním domě ve 3. patře bez výtahu. Uvědomuji si že v této kondici nemusí být dlouho. Ráda bych jí pomohla její dosavadní byt prodat a koupit jiný byt ve stejné lokalitě s výtahem a udělat jí stavební úpravy v bytě, např. bezbariérovou koupelnu apod. aby byla co nejdéle soběstačná . Matka o ničem takovém nechce ani slyšet. Kdo jí bude v budoucnu tahat dolů po schodech, pokud nebude moci sama sejít dolů, kdo jí bude tahat z vany, když se bude chtít vykoupat ? Já tedy rozhodně ne. Mám sto chutí se na ní vykašlat, odstěhovat se natrvalo do zahraničí a nechat jí zde svému osudu. Stále se mluví jen o tom, jak se mladí nechtějí postarat o své rodiče ve stáří, ale nikde se nepíše o tom, jak jsou staří lidé sobečtí a vůbec se mladým jejich péči nesnaží ulehčit. Přitom čekají od svých dětí, že se pro ně budou bezvýhradně obětovat. Matka se též odmítá přestěhovat blíže mému bydlišti a očekává že za ní budu minimálně obden jezdit, moje práce a vytížení jí vůbec nezajímá, žije jen ve svém přiblblém důchodcovském světě. Mám na ní vztek, a jsem rozhodnutá, že na ní vykašlat a odstěhovat se natrvalo do zahraničí ať si tady poradí jak umí. Nemíním si kvůli ní zničit život.
Reagovat na tento příspěvek

 

27.10.15 | Lanka
Milá Danielo,so jste napsala ohledně své maminky je hrozné,Jen se klidně odstěhujte do zahraničí,když tam budete šťastná a žít bez pozdějších výčitek,tak je to v pořádku, Ale věřte mi,že s přibývajícím věkem změníte názor a i Vy si budete hájit život na místě,kde budete,a nebudete se chtít odstěhovat z místa ,kde máte vzpomínky.Maminka je pařece samostatná a je to obdivuhodné,že to dokáže i v tomto věku.Vám přeji hodně zdraví a empatie vůči mamince.Myslíte,že ona nemá právo žít ve svém důchodovém věku dle svých představ a jen proto ,že Vy se moaažná bojíte odsouzení lidí z jejího okolí,že za ní nechodíte častěji.Žijte si dle sebe,ale tuto možnost dejte i své mamince,anebo není svéprávná? Pěkné dny a hodně zdraví v podnikání přeje Blanka

27.10.15 | zizi
Danielo, Píšete, že matka je sobecká, ale jaká jste vy? Dominantní na vašem příběhu je vaše touha odstěhovat se do zahraničí, ale stále vám záleží na tom, aby o matku bylo postaráno. Zapomeňte, že byste se vykoupila nějakými hejblaty, bezbarierovost apod. Vy nyní potřebujete člověka, který by vás nahradil. Proto bych vám poradila, abyste čas před odjezdem věnovala výběru společnice pro vaši matku, která by vás v podstatě nahradila. Hledejte někoho přiměřeně inteligentního, empatického a spolehlivého, mobilního, nejlépe v sousedství, kamarádku apod. Nebude to snadné, ale já bych investovala do tohoto člověka, spíš než do věcí. Tomu člověku budete muset dlouhodobě důvěřovat, což mějte na paměti. Pokud se týká přiblého důchodcovského věku, podívejte se na youtube na "přiblblé kecy" - jsou tam. Ale vězte, Danielo, že i podnikatelé vedou "přiblblé kecy".Přeji upřímně štěstí a hlavně určitý nadhled ve vašem konání. Vám i vaší mamince zdraví (a závidím i věk i zdraví). Zizi

28.10.15 | Helena
Podle mě je dobře, že se tady takový příspěvek objevil, i když mi bylo hned jasné, že vzbudí pohoršení různých mravokárců. Ano, je pochopitelné, že se člověku nechce opouštět byt, kde byl zvyklý. Jistě, má právo žít, kde mu to vyhovuje, ale jen dokud je soběstačný. Nevidím nic špatného na tom, že Daniela myslí na budoucnost a nečeká, až problémy nastanou. My jsme se sestrou řešení odkládaly, a když se maminčin stav najednou zhoršil, jezdily jsme za ní několikrát týdně sto kilometrů. Autobusem, protože ani jedna neřídíme. Doma jsme nechávaly partnery, kteří z toho nebyli nadšení, sestra i dospívající dceru. A já jsem mnohdy pracovala v autobuse s notebookem na klíně. Tento stav trval asi rok a půl, než se maminku podařilo přestěhovat do Prahy. Jen proto, že jsme ji k přestěhování nechtěly nutit, když sama nechtěla. Jenže když problém nastane, je už pozdě. Nový byt za týden neseženete, stavební úpravy také nějaký čas trvají.

17.11.15 | Daniela
Již jsem se rozhodla jak v případě maminky postupovat. Vše nechám osudu. Když bude stav maminky naudržitelný, budu ji muset umístit do nějakého zařízení. Ale jedno vím jistě, pečovat o ní doma v žádném případě nebudu a to proto, že se na to absolutně necítím psychicky. Odsuďte mě klidně všichni jak chcete, ale je to prostě tak. Nemám žádné sourozence, proto mě nemá v případné péči kdo zastoupit. Trvám na svém, pokud senior čeká, že se o něj v budoucnu bude rodina starat, musí se také sám přizpůsobit podmínkám dětí a to proto, že děti logicky bývají vystaveny většímu životnímu tlaku než on. Musí totiž kromě péče o něj ještě vydělávat na své živobytí. Řeči, že je senior někde zvyklý jsou sice hezké ale plané. Tak ať si klidně dožije tam kde je zvyklý, ale nemůže očekávat, že se jeho dítě péčí o něj totálně psychicky zničí. Když se chce někdo kvůli péči o své rodiče totálně obětovat a naplňuje ho to, ať to klidně udělá. Já to ale dělat nebudu. Daniela

8.12.15 | Jasmina
Draha Danielo.Kazdy muze psat co chce.Ano jeto Mama Ano rodila a vychovala Vas. Uz 10roky ziji s muzem spim na gauci,nez vstupim do mistnosti k nemu musim zaklepat.Vse nakupuji sama .Varim uklizim osm let jsem pracovala zubni setroj tet kvuli zadam musela jsem skoncit.Je despot a rad gdiz vidi co jsem smutna .Ziji v byte bez rekonstrukci vse tece a pada .i gdiz uklidim neni vedet co uklidila.Krici na mne a nadava A gdiz chci neco probrat tak zekne nejsem tak dost chitra aby jsem to s nim resila A gdiz prosim udekat rekonstrukce aspon wc.a vannu.Zekne gdiz razvedeme tak to budu muset vyplacet te penize za rekonstrukci.Nejsem ceska mam jen cesske obcanstvi.myslela jsem vasi muzi jsou hodny milila jsem A hlavne nigdo na nej to nezekne.je vojak s povolani a vi co ja nemam kam.nemam domov pro sebe a pro svoje dve deti.Jsem moc nescastna. Ale vse terpim kvuli detem.Aby meli strehu.Zazila jsem valku a vim co to neni naihorse co mne potkalo.Cekam nez deti dostuduji aby mohla od ni odejit.a zit scastne s detmi.Zijte svuj zivot bude vas potrebovat zavola vam.Volajte ji aby jste videla jak na tom .nabidnite pomoc .ale nehte ji dokud je sebestacna.mejte se moc krasne.Jasmin

17.2.16 | Mirka
Víte,staří lidé mají rádi svoje pohodlí domova.To není sobectví,ale zvyk.Starý strom se těžko přesazuje!Vaše matka Vás porodila,vychovala a také se Vám věnovala.Je čas vracet...Když máte málo času,tak to vyřešte pečovatelkou!To přece není ostuda,dělají to tak i jiní!Alespon tím dokážete,že si ji vážíte a nemusíte se na ní zlobit.Mirka

31.5.16 | Gabriel
Nedá se v tomto případě p. Danielu odsuzovat. Rodiče jsou přesvědčeni, že je Vaše povinnost o ně se postarat ,,povinná“ zejména morálně. A když to neuděláte, tak jste pomalu vyvrhel. A zejména nás tak naučili, že pokud jim zrovna nevyhovíte, tak musíte nutně prožívat duševní muka, co že jste si to dovolili,. To je jejich teror. Každý jiný, kdo takovéhoto důchodce polituje, poplácá po rameni je lepší než samotný potomek. Skutečnost je taková, že většinou opravdu rádi pomůžeme a když i ne, tak to překleneme a pomůžeme stejně. Jenomže to musí mít také pozitivní zpětnou vazbu. Já sám nyní svou matku asi měsíc již nenavštěvuji. Všichni (sousedé, kamarádky) jsou skvělí lidé, ale já ať udělám cokoliv, vždy se najde něco, co je špatně. Pak se vzpomíná, kdy v minulosti jsem měl udělat to, či ono, jak jsem se měl zachovat apod. Chápu, že u starých lidí dochází ke změnám v psychice, chování apod. Ale být de facto ,,fackován“ v epizodických afektivních raptusech prostě odmítám. Dokážete to jednou, desetkrát, ale nejde to pořád. Proto se p. Daniele ani vůbec nedivím. To není bezohlednost a bezcitnost. To už je nutnost vlastní ochrany. Žel je to tak. I my máme své starosti. A ne malé. Takže pomoc určitě ano, ale musí to být vyváženo. Třeba jen prostým dobrým slovem. Já to například neznám

 
Family Point - místo pro rodinu

Obsah našich stránek je pouze doporučující povahy. Každý případ je třeba hodnotit individuálně, a proto nelze námi uveřejněné názory přejímat bez posouzení konkrétní situace. Vždy se poraďte s ošetřujícím lékařem.


partneři: